Ondřej Nágl

Zdravím všechny, kteří zavítali na mé stránky věnované fotografování a to především přírody, kterou  se vám pokusím touto formu alespoň trochu přiblížit. Kromě fotografií zde naleznete různé články, které se budu snažit co nejčastěji doplňovat, nabídku fotovýletů a kurzů, tištěných obrazů a kalendářů, případných výstav a přednášek.

Jak to vlastně začalo

od malička jsem měl rád přírodu a vše co s ní úzce souviselo. Na základní škole jsem se také účastnil biologických olympiád a začal se věnovat entomologii, takže jakákoliv procházka, výlet či dovolená se neobešla bez entomologických potřeb. Po nástupu na střední školu a příchodu puberty ubylo toulání po lesích a loukách. To mi ale časem začalo dost chybět a tak se příroda přemístila do mého dětského pokoje v podobě několika terárií. Ty byly nejčastěji obsazeny nejrůznějšími druhy plazů a sklípkanů, kteří se mi po dobu střední školy stali velkou chovatelskou vášní. Po ukončení střední školy přišli ale úplně jiné starosti, které zná asi každý. Práce, bydlení, rodina a tak i tento koníček musel jít stranou. Ale ani tyto starosti-radosti mi nevzaly lásku k přírodě a tak se ji nyní snažím zachytit alespoň pomocí fotoaparátu. V roce 2006 jsem si pořídil prvním digitál Panasonic FZ7, který jsem v roce 2007 doplnil o zrcadlovku Nikon D50 se základním objektivem. Nároky rostly a tak fototechniky přibývalo. Ve fotobatohu se prostřídalo pár objektivů značky Sigma a v březnu roku 2011 jsem si dopřál i lepší fotoaparát Nikon D90. Začátkem roku 2012 přišel nečekaný zlom a kompletně celou výbavu jsem prodal a pořídil jsem si fotovybavení značky Canon. Při přechodu na značku Canon, jsem také udělal další krok vpřed a okusil jsem jaké to je fotit s Full Frame zrcadlovkou. Značce Canon jsem byl věrný do roku 2020, ale od roku 2021 jsem přešel na bezzrcadlovku a techniku od značky Olympus.

Momentálně používám

Po opuštění značky Canon jsem ještě nedoplnil všechnu techniku kterou bych si přál, ale věřím, že to časem všechno přijde. Nepořídil jsem si hlavní vlajkovou loď společnosti Olympus a to OM-D E-M1X ale poslední model z řady OM-D E-M1 Mark s označením III. Důvodů proč jsem nekoupil to nejlepší co Olympus nabízí bylo několik. Mark III je vybaveností a čipem téměř stejný jako E-M1X, je menší a nemá integrovaný vertikální grip, což mi vyhovuje při focení těsně nad zemí. Na focení s gripem jsem si ale u předchozích značek hodně zvykl a focení bez něj si moc nedokážu představit. Proto jsem k tělu originální grip HLD – 9 pořídil. Přeci jen se při focení na výšku hodí a menší těla se pak lépe drží. Z objektivů mám momentálně zoom objektiv M.Zuiko Digital ED 100-400mmF5.0-6.3 IS, který je výborný na focení zvířat v poměru cena/výkon. Používám ho na focení savců a ptáku, ale díky jeho minimální zaostřovací vzdálenosti 1,3m a dlouhému ohnisku je to výborný objektiv na focení obojživelníků, plazů a hmyzu. Jako další objektiv používám opět zoom a to konkrétně výborný a velice chválený objektiv M.Zuiko Digital ED 12-100mmF4 IS PRO, který je všestranný a má vynikající stabilizací s rozumnou světelností. Jako poslední objektiv jsem pořídil makro, které mi nemůže ve fotobatohu Lowepro Flipside 500 AW chybět. M.Zuiko Digital ED 60mm F2.8 Macro je s váhou 185g a délkou 82mm drobek o kterém v batohu ani nevím. Jeho kresba je však perfektní. Věřím, že časem výbavu doplním o další vynikající skla od olympusu. K této výbavě samozřejmě patří i pár věcí bez kterých by se někdy v přírodě fotit nedalo. Jako například fotostan, maskovací oblek a stativ. Ten však není úplně můj kamarád a moc často ho nepoužívám. K úpravám fotografií se pokouším zkrotit program Adobe Lightroom a Adobe Photoshop Elements.

Fotím Hadicu Sigmó

Kde jsem byl a kam rád jezdím

Dříve jsem zde měl napsané, že se s fotoaparátem  nejčastěji toulám v české republice. To momentálně není až tak pravda. Práce mi momentálně nenabízí moc času a to hlavně na jaře a na podzim, kdy je to v přírodě nejlepší. No a tak si to alespoň částečně kompenzuji výlety za hranice naší země. Poslední roky se pravidelně vracím do národních parků Polska, Chorvatska, Rakouských Alp a na řecké jezero Kerkini. Do těchto zemí pořádám poslední tři roky fotovýlety a tak máte možnost se na některý přidat. Nabídku naleznete zde. Největší zážitek a zatím moje nejdelší cesta s fotoaparátem se uskutečnila v roce 2013, kdy jsem navštívil tropický ostrov Borneo a v roce 2019 jsem se s foťákem vypravil do největšího mokřadu světa, který se nachází v brazilském Pantanalu. Na konci záři stejného roku jsem si splnil sen a jel za hady do Maroka. Všechny mé fotografie naleznete v galerii. 

Kde je možné vidět mé fotky

Samozřejmě nejvíce fotografií najdete zde na webu v galerii a v menším množství pak na mém facebookovém profilu. Tištěné fotografie je někdy možné zahlédnout v různých časopisech, prospektech a knihách věnujících se přírodě a nebo v propagačních a didaktických materiálech.

Od roku 2017 pořádám v různých galeriích autorské výstavy velkoformátových fotografií.

Hadica rohatica